Úvod > Reakce naštvané matky č.7

Reakce naštvané matky č.7

20.06.2017 14:15

PODKOŽNÍ ČIPY ANEB KDO NÁS BUDE ŘÍDIT

Autor: Markéta Schrenková

Edice: Marek Šavrda

NEJSEM, NEBYLA JSEM A NEBUDU příznivcem podkožních čipů. Nebudu se tajit odporem k nim a budu se vyhýbat vložení co to jen půjde, protože nevíme co v nich bude. Mohou být neškodné, ale mohou být smrtící, mohou díky nim s námi manipulovat. MOHOU DÍKY NIM VŠECHNO.

Bude to stejné jako když procházíte branami a oni vědí kolik u sebe máte v hotovosti díky proužkům na bankovkách.

Budeme mít každý svůj spis ve kterém bude napsáno vše o nás a my o tom nebudeme mít žádnou páru. Nebudeme vědět co v nich je…dojdeme do fáze kdy nebudeme sami sebou, budeme něčí věc. Budou nás řídit a diktovat co smíme. Naše životy přestanou být naše.

Kam nám je vloží? Do tepen aby mohli být zrovna kde potřebují? Do mozku a řídit naše myšlenky? Do srdce abychom přestali milovat?

Faktem je že čipy dnes jsou už i ve zvířatech… V dnešní době jsou RFID mikročipy zapouzdřené ve skle, vybavené stočenou anténou a obsahující údaje (jméno, očkování atd..), už implantovány zvířatům a umožňují je identifikovat, lokalizovat, vystopovat je a najít, a to i pomocí družic, pokud se ztratí nebo utečou. Stručně řečeno: co bylo včera sci-fi, se dnes stává realitou.

Čipy na spotřebním zboží si nosíme domů. Neslouží jen k tomu aby se v obchodě vědělo kolik mají toho kterého zboží na skladě, slouží i k tomu aby se vědělo kolik toho máme doma. A hlavně čeho…

Některé skupiny spotřebitelů, například Americká asociace CASPIAN (viz https://www.nocards.org/), již odsoudily, a dobře udělaly, tuto ostudnost a invazi do našeho soukromí. Kromě toho bylo několik firem, které používají RFID, přistiženo při narušení soukromí nic netušících lidí prostřednictvím těchto čipů!

Protože bylo zaznamenáno, že změny frekvence mikročipu mají přímý vliv na chování pacienta, jakmile je mikročip do těla implantován, „kdosi“ výzkumníky přeorientoval na možnost měnit lidské chování pomocí mikročipu. Mikročip může vysílat signály stimulující různé části mozku. Bylo například možné zvýšit hladinu adrenalinu, který pak způsobil změnu chování.

Dr. Carl W. Sanders se v roce 1968 zúčastnil výzkumného projektu vztahujícího se k „míšnímu mostu“, jehož cílem bylo vyléčit ženu, která měla velmi poškozenou páteř. Cílem bylo najít řešení, jak propojit motorické nervy atd. Tento projekt vedl k vytvoření mikročipu, který se automaticky dobíjí díky teplotním výkyvům lidského těla, což mu dává téměř neomezenou životnost. Proto je mikročip vybaven termoelektrickým dobíjecím obvodem a malou, opakovaně použitelnou, lithiovou baterií. Je zajímavé, že v té době se lithium hodně používalo, a to hlavně v NASA…

Doporučuji shlédnout film THE BELKO EXPERIMENT

www.csfd.cz/film/244311-the-belko-experiment/prehled/